Lidstvo zastavilo válku proti Temné frakci, ale jeho problémy tím nekončí. Uplynula již více než polovina ze slíbeného tongu garantované bezpečnosti, nicméně my lidé stále nedokážeme najít společnou řeč. Začali jsme stavět první z dvanácti generátorů planetárních štítů, které jsou nutné k zajištění kompletní ochrany Země, ale chybí nám stavební materiál, hráči i čas. Je vhodné žádat o pomoc paralelní kouzelnický svět? Invaze z vesmíru by ho zasáhla stejně tvrdě jako náš, ale kouzelníci mají dost vlastních problémů. Má Gnat vůbec na výběr? Spolehnout se může jen sám na sebe a na svou frakci Relikt. Měl by vsadit všechno na jednu kartu? Mohlo by lidstvo využít technologie prastaré a dávno vyhubené rasy, které objevil, a odvrátit hrozbu zotročení dříve, než bude pozdě?
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.