Krásné texty s unikátní poetikou a hlubokým přesahem. To jsou básně - příběhy, básně - obrazy, básně - schody lidského života v zatím jediné básnické sbírce Dalibora Michka, kde každá báseň má své přesné místo. V každé básni pak záleží na každém slově a každé slovo má svoji nezaměnitelnou váhu. Nic nechybí, nic nepřebývá. Vycizelované milníky a zastavení v čase, tu ztišené, tu burácející, vždy však s mimořádnou hloubkou a intenzitou, jako hlas chrámových varhan, jejichž restaurování se autor věnuje.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…