Ráj kreténů pod Řípem, nevržem a neskřípem. Ještě hlt nechutné pálenky a ve dveřích sklepa zastaví vlak, který ji vysvobodí, ale jen na chvíli. Vesmír je bez boha, kuchyň prázdná a v krabici čeká flagelantské náčiní. Ze všech tragédií se nakonec stane jen průvod maškar, který kráčí do zapomnění. A život právě teď? Ochotnický kus, cirkus, starý nebo nový, a není nikdo, kdo by dnes večer nebyl přizván. Jen v pantech brány od mrtvého údolí Adamova skřípe písek. Nový soubor povídek prozaika Stanislava Berana opět zachycuje mezilidské vztahy a situace v jedinečné perspektivě, která zabírá současnost i nedávnou minulost. Do intimity jeho hrdinů vždy intenzivně prosakuje aktuální společenská realita, ale také různá historická rezidua, za nimiž nikdy nelze udělat tlustou čáru. Autor se dotýká také subtilnějších témat - lidské lhostejnosti, vztahů vyhaslých a všelijak "nouzových", osobních krizí a podobně. Název knihy odkazuje ke známému myšlenkovému experimentu a naznačuje onu "ambivalenci jevů a nejistotu v předpokladech". Beran je spisovatel neexhibující a vlastně tradiční, ale nebojí se realitu svých povídkových hrdinů nečekaně aktualizovat jakousi pitoreskní magií, přizváním zcela reálných postav či míst a nezřídka také robustním humorem a tragikomikou.
On je sexy nevrlý brankář, do kterého jsem byla zamilovaná už na
střední... a teď jsem se stala jeho asistentkou.
Bývalý přítel mi zničil sny o kariéře v hudebním průmyslu a já už
nikdy nechci, aby mi někdo zlomil srdce. Pracovat jako asistentka
hráče v NHL měla být hračka, ale na Jamiem Streicherovi není
snadného vůbec nic. Je to hrozně přitažlivý a nabručený idiot,
který mě nemůže vystát. Navíc má fakt obrovské ego. Na druhou
stranu to znamená, že udržet věci na profesionální úrovni nebude
problém. Ani když mě poprosí, abych se k němu nastěhovala.
Pod vší tou nevrlostí je Jamie překvapivě milý a snaží se všechny
kolem sebe chránit.
Když se dozví, že to mému bývalému vůbec nešlo v posteli, převládne
v něm soutěživá povaha a začne mě ve všem podporovat a rozmazlovat.
A tvůrčí jiskra, kterou jsem kdysi cítila při psaní textů? Je
zpátky a já už zase skládám písničky. Začnu na zápasech nosit jeho
dres, chodit s týmem na bujaré večírky a znovu získám odvahu zpívat
na pódiu. Zanedlouho zjistím, že jsem se do něj zamilovala až po
uši.
Možná mi nakonec zlomí srdce, ale bude to stát za to.