… tu noc zemřela další žena. Londýn v roce 1888 je město rozpolcené mezi přepychem a bídou. Bohatí za zdmi plesových sálů tančí, zatímco v ulicích umírají chudé ženy rukou krvelačného vraha. Fairy Fay se se strachem odmítá smířit. Při pátrání po pravdě je nucena spolupracovat s bohatým detektivem a každým krokem narušují křehkou rovnováhu města, v němž se pomalu schyluje k revoluci. Steampunková detektivka, ve které prostitutka hledá Jacka Rozparovače. Co o knize Rudý podzim: Lov na Jacka Rozparovače říkají Steampunková detektivka podle mého gusta. Řadění Jacka Rozparovače v režii Terezy Kadečkové nabírá novou, říznou sílu. – Oldřich Suchý (Autor,@zanicenyknihkupec, moderátor) Příběh, který se vymyká. Atmosférou vás pohltí tak, že budete mít pocit, že stojíte uprostřed starého Londýna – mezi mlhou, plynovými lampami a vzducholoděmi. Uprostřed honu na Jacka Rozparovače. A uprostřed parotechnické revoluce, která dýchá na záda. Tohle není jen příběh. Tohle je zážitek. – Rina Vevesi (betačtenářka, recenzentka) Londýnem zmítají nepokoje. Propast mezi chudými a bohatými nikdy nebyla tak hluboká. Zdá se, že policii příliš nezajímá ani brutální vrah, který v East Endu řádí. Detektivka z viktoriánské Anglie zdařile kombinuje napínavé a akční vypravování s osobitými steampunkovými prvky. Tohle jste ještě nečetli! – Madla Pospíšilová Karasová (autorka) Rudý podzim je příběh o přežití. Ukazuje nejchudší čtvrť Londýna v syrové podobě a nutí ke čtení až do úplného konce. – Klára Holubovská (autorka) Jack si mě našel. Rozpáral mi duši a tělo rozložil na malé kousky. Naprostá pecka! – Kristina M. Waagnerová (autorka) Knihu jsem zhltla na posezení. Tenhle výlet do Londýna 19. století byl naprosto famózní! Doporučuji všem, kteří milují steampunk a detektivní zápletky s překvapivými zvraty. A vlastně i všem ostatním, protože pro mě to byla steampunková premiéra a nemohla jsem se odtrhnout. Kromě skvěle vykreslené atmosféry vás totiž čekají i zajímavé charaktery postav a jejich osudy, drsná politická situace a napínavý děj. To si nesmíte nechat ujít! –Lucie Huková (betačtenářka) Od začátku jsem měla chuť se připojit k hlavní hrdince při její odvážné a neúnavné honbě za vrahem. Klidně bych s ní prolézala temné uličky East Endu i celou londýnskou kanalizaci. Otázkou však je, jestli by o to Fay stála! –Irena Lišková (autorka) Jakkoli jsem tímto žánrem byla nepolíbená, od první stránky jsem spadla do atmosféry steampunkového Londýna a fyzicky cítila ten puch, všudypřítomné krysy a lidskou nuzotu. Hltala jsem kapitoly jednu za druhou a v duchu popoháněla Fairy Fay, aby tu záhadu konečně rozlouskla. Bála jsem se asi víc o ni než o zbylé obyvatelky pokleslých uliček, ale ať už to bylo správně, nebo ne – kniha mě udržovala v permanentním napětí a zároveň neutuchajícím pocitu bezmoci. Zapomínala jsem, že je to fikce. Byla jsem tam. S Jackem, Fay i automatony. A ani na chvilku je nedokázala opustit. Vřele doporučuji! –Dagmar Digma Čechová (autorka) Svět, který tak trochu známe, ale přesto je nový a čpí párou a technikou na každém kroku. Historické události, o kterých jsme se tak trochu učili, ze kterých nás mrazí, ale tak trochu jinak. K tomu postavy, které se dokážou zarýt pod kůži, a ne vždy v dobrém. To je mix, který tato kniha nabízí a ještě mnohem víc, protože je psaná svižně, čtivě a nikde nedrhne, smlsnete si na ní stejně jako já. A co na to Jack Rozparovač? Zeptejte se ho, až přijdete na to, kdo to je. – Martina Máta Nosková (autorka) Tereza Kadečková opouští Argonu a Ásgard, aby ve své nejambicióznější knize navštívila viktoriánskou Anglii. Sociální nepokoje se množí, atmosféra houstne a schyluje se k revoluci. Autorka brilantním způsobem zachytila život lůzy ve světě, který o ně nemá zájem. A možná přijde i Jack. – David Hálek (překladatel, manžel)
Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.