U Kafků je veselo. Maminka má radost, že se synek v sanatoriu
spravil, tatínek s chutí čte jeho inspekční zprávy z rodinné
továrny na azbest. Franz zatím vzorně plní očekávání rodičů, ale
jediné, na co při tom všem myslí, je vlastní psaní. A zas by na něj
raději nemyslel, protože cítí, že v něm selhává ještě víc než v
roli syna. Tolik potřebný oddech přinášejí návštěvy nevěstinců s
Maxem. A ten chce ještě pozvat svou sestřenici z Berlína, nějakou
Felici. O Kafkově Proměně svěže jinak.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.