Proč se v radikálních emancipačních hnutích objevuje strach,
smutek, pocit viny či úzkost? Proč se v nich šíří podezíravost,
soutěživost a posedlost svojí pravdou? Proč v nich někdy převáží
touha po ideologické čistotě a moralizující povyšování? Montgomery
a Bergman nazývají situaci, kdy se jeden způsob dělání politiky
vydává za ten jediný správný, rigidním radikalismem. V rozhovorech
s lidmi aktivními v nejrůznějších politických proudech autoři
zkoumají, jak se rigidní radikalismus šíří, ale také jak se ho daří
odstraňovat. Kniha není návodem, jak být správně radikální, ale
vybízí nás k experimentální cestě, jak měnit svět, sebe a sociální
vztahy s druhými, a přitom z toho mít radost. Radost, která znamená
měnit a být proměňován, cítit nebo dělat něco nového, společně
konat a myslet.
Kniha obsahuje i rozhovory se Silvií Federici, Adriennou Maree
Brown, Marinou Sitrin, Gustavem Estevaem, Leannou Betasamosake
Simpson, Walidah Imarishou, Margaret Killjoy, Glenem Coulthardem a
Richardem Dayem.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…