93 her pro enrichment – smyslové, emoční i sociální obohacení vašeho psa K ČEMU JE VLASTNĚ ENRICHMENT? Pes je společník s mnoha potřebami. Jejich základ je jasný – dostatek lásky, jídla, pití a pravidelného venčení. Ale stejně důležité jsou i podněty, které pes vnímá smysly, jeho emoční prožívání, fyzická kondice, pocit bezpečí, možnost volby a sociální kontakt s ostatními psy nebo lidmi. Každý pes je jedinečný a pociťuje tyto potřeby v různé míře, ale pokud některá z těchto oblastí dlouhodobě strádá, projeví se to na chování i celkové pohodě psa. A enrichment nám pomáhá všechny tyto potřeby vnímat, uvědomovat si je a vycházet jim vstříc podle našich možností a potřeb každého psa. Hry a cvičení pro bohatší život vašeho psa Kouzelný ručník, papír na útěku, kavaletový kolotoč, čmuchací safari – to je jen hrstka z více než 90 her, které autorky vymyslely (a mnohokrát úspěšně odzkoušely) pro bohatší životy našich. U každé hry najdete možné rozšiřující varianty, do jakého prostředí je vhodná, co k ní potřebujete, kterou z psích potřeb naplňuje a čemu při ní věnovat pozornost. V knize se také dozvíte, jak hry upravit pro štěně, psího seniora nebo psa v klidovém režimu, jak najít nebo vytvořit vhodné herní prostředí, jak upravit obtížnost schopnostem vašeho psa a jak podle projevů jeho chování vybrat takové hry a aktivity, které pro něj budou přirozené a obohacující. Tím totiž posílíte jak pohodu a spokojenost vašeho psa, tak i jeho vztah k vám.
Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.