Próza Prodavač hororu, která navazuje na autorův úspěšný román
Prodavač humoru (1979), zfilmovaný v pětaosmdesátém roce Jiřím
Krejčíkem, je poslední položkou v Rážově bohaté bibliografii.
Román, stojící žánrově mezi komedií a tragédií, je zdařile
rozkreslenou psychologickou prózou, v níž se v konkrétním odráží
obecné, kde se v rámci všednodennosti rýsují nadčasové otázky po
smyslu, existenci - i po smyslu existence.
Roman Ráž (1935-2022) patřil od šedesátých let minulého století ke
stálicím české literatury. Autorsky vyšel z absurdně-experimentální
základny (Učitel ptačího zpěvu, Kdo umlčel Matyáše) a přes
psychologickou prózu (Smrt v kaštanovém domě, Šokmistr, Narcisový
dům) dospěl k monumentální třídílné fresce z československých dějin
(Lázeňské dobrodružství, Lázeňské naděje, Lázeňské ozvěny).
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.