Podobně jako v předchozí knize Už měkoně vyvádějí se autorka
inspirovala omyly, přeřeky a fantazií dětství. Vznikla tak druhá
sbírka ilustrovaných "anekdot", tedy omylů, nepochopení, zádrhelů,
nejasností, přeslechnutí... Archivní sběr situací a výroků
přetavila autorka do vtipných momentek, které pobaví čtenáře všeho
věku.
Kdo je to stopař? Jak vypadá případ pro psí játra? Kdo může jít po
přechodu pro chodce? Nebo jak funguje bankomat?
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…