Výbor se pokouší tvorbu básníka představit v ucelenější podobě.
Víceméně chronologicky řazené básně a písňové texty sledují
básníkův vývoj, od parodických textů, slovních hrátek k poezii, v
níž postupně převládla meditativní rovina, často s přiznaným
odkazem na lidovou poezii. Inspiraci ovšem můžeme hledat v celé
škále autorů od Allena Ginsberga přes Vladimíra Mertu, Jaroslava
Seiferta až třeba po Friedricha Nietzscheho.
Petr Slavíček (5. 11. 1962, Horní Maršov - 25. 4. 1994, Horní
Maršov) vystudoval gymnázium v Trutnově, poté zahájil studium na
Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, odkud posléze
přešel na Filosofickou fakultu UK, kde studoval národopis a
filosofii. Po nezaviněné těžké dopravní nehodě v Itálii v roce 1991
následné fyzické a psychické potíže vyřešil dobrovolným
odchodem.
V r. 1996 mu v malém nakladatelství Veselý výlet vyšel péčí jeho
přátel drobný výbor Bledá tvář. Dva jeho texty následně zhudebnil
Vladimír Mišík na albu Nůž na hrdle (1999).
Uspořádal a doslov napsal Luboš Snížek.
Sebastian St. James potřeboval srazit hřebínek, a tak jsem s ním vyběhla. Ale jemu se to líbilo. Než jsem se nadála, už jsem měla šaty vyhrnuté až ke krku. Evidentně se mnou chtěl taky zacvičit. Tahle akce tedy vůbec nedopadla podle mých představ. Oba jsme si odsouhlasili, že se rozejdeme jako dospělí. Pěkně bez závazků. Až na to, že jsem nemohla vystát, že tak snadno odešel. Takže jsem se se svým zklamáním poprala jako rozumná žena. Navštívila jsem jednu z jeho autogramiád a chrstla mu kávu do tváře. Pak jsem sebou praštila o zem, když jsem se snažila utéct jeho ochrance. Než jsem se nadála, vzpamatovávala jsem se v Sebastianově domě. Pak mi nabídl práci, a sice abych mu hlídala kočku a zůstala v jeho paláci. Přála bych si říct, že jsem ho poslala někam. Ale práci jsem potřebovala víc, než jsem si byla ochotná připustit. Takže teď bydlím s nechutně pohledným spolubydlícím, kterého bych chtěla uškrtit a zároveň si ho osedlat. Ale není se čeho bát. Nemá „čas na vztahy“. Kdepak. Jen trucuje, mračí se a poroučí mi. Ovšem to bych nebyla já, kdyby se všechno nezkomplikovalo. Jsem těhotná. Možná se zeptáte, kdo je otec? Trochu vám napovím. To dítě se nejspíš narodí s roztomilými růžky a vidlemi.