Kniha Planeta tajícího ledu přináší rozhovory s vědkyněmi a vědci z oblasti ekologie živé i neživé přírody, kteří mají zkušenosti s dlouhodobým výzkumem v Arktidě, případně i v Antarktidě. Kladené otázky míří k podstatě jejich vztahu k vědě, k motivacím a smyslu práce ve zvolené disciplíně i v konkrétních projektech. V odpovědích se zamýšlejí nad dopady globální klimatické změny, jež výrazně zasahuje všechny složky arktického ekosystému, nad chováním moderní společnosti z hlediska udržitelnosti života na Zemi a také nad možnostmi nápravy škod způsobených lidskou činností. Snad se touto cestou podařilo nejen pootevřít knihu přírody Arktidy a Antarktidy, ale také poodhalit zákulisí a přínosy vědecké práce českých polárníků.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.