Dodnes trochu přehlížený sbor finanční stráže je spojován především s událostmi na podzim 1938 v pohraničí ČSR, kdy jeho muži zařazení do Stráže obrany státu nesli hlavní tíhu bojů se Sudetoněmeckým Freikorpsem a posléze i při nepokojích v polském a maďarském pohraničí. Hlavní náplní činnosti sboru po většinu existence první ČSR ale bylo potírání podloudnictví – pašeráctví. Jaká byla realita oproti naším romantickým představám pašeráků, poznamenaných legendami o Nikolovi Šuhajovi? Boj mezi financi a pašeráky byl veden mnohdy doslova na život a na smrt, zvláště ve východních oblastech ČSR. Pašerácká kronika sleduje rok po roce události související s působením finanční stráže v oblastech rozdělených na rakouskou, bavorskou, saskou, slezskou, polskou a maďarskou hranici, samostatně je sledována oblast Podkarpatské Rusi. Zařazeno bylo celkem 961 příběhů a afér z let 1919–1938. Hlavní náplní činnosti sboru po většinu existence první ČSR ale bylo potírání podloudnictví – pašeráctví. Jaká byla realita oproti naším romantickým představám pašeráků, poznamenaných legendami o Nikolovi Šuhajovi? Boj mezi financi a pašeráky byl veden mnohdy doslova na život a na smrt, zvláště ve východních oblastech ČSR
Největší touhou Selene Bowersové je být přijata do Henbaneského covenu, elitní akademie pro čarodějky – a udělala by pro to cokoli. Praktikování magie si však u ní vybírá krutou daň: pokaždé když použije nějaké kouzlo, ztrácí část svých vzpomínek. Svou mocí navíc omylem osvobodí čaroděje Memnona, po tisíciletí drženého v zajetí. Když pak v covenu začne kdosi vraždit ostatní čarodějky, je to právě Selene, kdo se kvůli absenci vzpomínek stane hlavní podezřelou. Její jedinou nadějí se stává Memnon–za svou pomoc však mocný mág požaduje vysokou cenu…