Pan doktor Děčín

„Lidé minulých dob“ – tak začíná první verš stejnojmenné sbírky dnes téměř zapomenuté básnířky Anny Lauermannové – Mikschové. Kdo byli ti lidé, čím žili, jaké poselství a jaký vzkaz nám zanechali? I když tato kniha vyčerpávající odpověď nedává, z téměř sedmdesáti dobových grafik Děčína a okolí lze mnohé vyčíst. Přes nezpochybnitelné kouzlo a malebnost vedut 19. století v porovnání kulturní krajiny která nás obklopuje dnes, si možná položíme kacířskou otázku, zda právě ono 19.století nevyhnalo ze života lidí -jako zbytečnostestetický rozměr, který byl v té době, až do nástupu průmyslové revoluce, neoddělitelnou součástí řemeslného světa. My lidé dnešní doby jsme svědky paradoxu: čím více naše globalizovaná ztechničtěná civilizace svazuje člověka do svých umělých struktur, tím více v nás vyvolává touhu po krajinách našich předků i potřebu přírody, potřebu styku s oním původním naturálním okolím, které kdysi hrálo základní a zásadní roli přirozeného tepla domova…