Osvětimská knihovnice

Osvětim-Březinka – zdálo byse, že dnes už ktomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmimálo. Apřece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých azaprášených knížek, které se naono pochmurné místodostaly bůhvíjak ajejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem asilou vůle aodvahy čtrnáctileté Dity Adlerové, osvětimské knihovnice, strážkyně podivuhodného táborového tajemství. Příběhem literárníDity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme kpolozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval vBřezince odzáří 1943dočervence 1944ajehož tragický konec, ač dodnes zahalen řadou neobjasněných okolností, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů zadruhé světové války. Španěl AntonioG.Iturbe (narozen 1967vZaragoze), kulturní publicista, jehož je Osvětimská knihovnice třetím rozsáhlejším románem, se nelehkého tématu zhostiltak, jak novinář umí nejlépe – poctivým studiem dostupných pramenů, vnichž paměti otéměř dvě generace starší přítelkyně Dity hrají klíčovouroli, asyrovou reportážní zkratkou, která bílá místa vautentických vzpomínkách iveskoupé historické dokumentaci vyplňuje literární fikcí bezpatosu ajen vmíře nezbytně nutné. –Vroce 2012se tento titul objevil napředních místech nejčtenějších románů veŠpanělsku avsoučasnosti se překládá dodalších světových jazyků. Práva byla prodána dodevítizemí.