V roce 1950 rozpoutal kulturní týdeník Tvorba denunciační kampaň proti Jaroslavu Seifertovi. Impuls k tomu dala básníkova Píseň o Viktorce, za literární argumentací ovšem stály primárně politické motivy. Straničtí funkcionáři chtěli Seiferta umlčet kvůli jeho odmítavému postoji k novému režimu. Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák (FSV UK) případ sleduje na širokém půdorysu literární, mediální a politické historie a jeho prostřednictvím popisuje mechanismy kulturního života, ve kterém nebyla literární kritika partnerkou poezie, ale propagandy a cenzury.
Když Genevieve Grimmové zemře matka, zůstane jí řada otázek, na něž nikdo nedokáže odpovědět – dokud neobdrží pozvánku do Encantry, prokleté vily v Itálii, zamrzlé v čase. Hříšně pohledný ale nepřátelský Rowin Silver se ji sice pokusí zahnat, ovšem Genevieve si dovnitř najde vlastní cestu… a brzy si uvědomí, jaká to byla chyba. Encantra je totiž zvráceným sídlem, v němž je Rowin se šesti svými sourozenci polapený ve smrtící hře, kterou musejí hrát pro potěšení krutého ďábla a jeho diváků. Přežít může jen jediný obyvatel domu a Genevieve nyní musí vyhrát, jinak zemře. br br Rowin ji varuje, že její jedinou šancí je zúčastnit se jako jeho manželka… takže musejí publikum přesvědčit, že jsou do sebe bláznivě zamilovaní. Genevieve je ochotná udělat cokoli, aby vyvázla živá, ale taky ví, že nemůže Rowinovi věřit a že ta spalující touha mezi nimi je falešná. br br Byl to přece sám Rowin, kdo ji naučil hlavní pravidlo Encantry… Nikdy, absolutně nikdy nevěř svému srdci.