Kniha tato jest spíše veselá, ač určitý smutek netají. Neboť
život všední, hrdinů nejobyčejnějších, je zde zapleten do života
fantazií, exotik a nejrůznějších divokých her. Hrdinkou hlavní jest
čtyřletá Olívie Čudlová, která nedopřává svému bližnímu, totiž
dědovi, an zove Moučka, trochu klidu, by se mohl dospati a
nasnídati. A tak si oba hrají, předbíhají se v nápadech, jak kdo
koho kde vystraší a jak kdo koho kde přivede do nabádavější
krajiny. Tak se zde bujnost střídá s hrůzou, život nejvšednější,
nudný k uzoufání, s životem různých tvorů podivných, kteří s našimi
protagonisty vtipkují a zahánějí je do nemoudrých, ošemetných
situací. Prostě, z obyčejných věcí stávají se neobyčejné, a zlato
mění se v prach.
Určeno pro hlasité čtení rodičů s dětmi od 4 let.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.