Obyčejný storky

Devětadvacet kapitol, zdánlivě obyčejných příběhů pojednávajících o banálních maličkostech všedního dne, vypovídá jako celek o zhroucení celého jednoho světa, k němuž došlo v NDR po pádu zdi v roce 1989 a v průběhu následného sjednocení obou německých států. Ústy protagonistů autor líčí detailně, s citem a humorem, jak je převálcovaly dějiny. Každou kapitolu vypráví buď jedna z postav románu v první osobě, nebo vypravěč ve třetí osobě. Čtenář postupně zjišťuje, jak jsou jejich osudy navzájem provázané - jako figury na šachovnici. Děj se odehrává od února 1990 do léta 1997.