Obecná etika

Obecná etika je definována jako filozofická teorie, jejímž předmětem je člověk a jeho jednání z hlediska mravnosti, morálky a dobra. Tato diference podmiňuje strukturu monografie. Obsahem první kapitoly je filozofická reflexe „člověka“. Druhá kapitola je věnována mravnosti jako podstatné charakteristice lidské existence. Je zaměřena především na otázky spojené s mravní povinností, svědomím, mravní odpovědností a přesvědčením. Třetí kapitola vymezuje podstatu a funkci morálky. Morálka je definována jako společenský institut (souhrn hodnot a norem), který reguluje život ve společnosti. Etiku definujeme jako součást morálky společnosti, jako její teoretickou úroveň. Ve čtvrté kapitole je definováno morální dobro prostřednictvím etických principů. Vedle formálních principů (princip konzervatismu, princip ospravedlnění, princip obecnosti, princip ctnosti, princip relativity) se zaměřujeme na hlavní obsahový etický princip, za který považujeme princip humanismu. Formální principy stanovují, jakou strukturu by měla mít argumentace v morální oblasti. Obsahový princip vymezuje nejvyšší hodnotu, která v konečném důsledku zdůvodňuje morální dobro i konkrétní morální normy.