Vědění i veselí je možno sdílet různě. Konvenčně i nekonvenčně,
písmem i obrazem, pojmy i pocity, suše i šťavnatěji. Podrobné
informace lze nyní získat o kdečem snadno, zpravidla však nikoli je
prožít s všetečnou radostí. Již Karel Havlíček (míněno Borovský) a
mnozí s ním naznačili, že leccos podstatného lze popsat také v
rýmu, jistě i obyčejnou rýmu, což prospívá vtipu a šprýmu. Za
života se člověk až do smrti bez těla neobejde. A bez mysli to také
nestojí za nic. Obojí může někdy pomoci udržovat medicína. Popsat
nástroje života, smrti a medicíny po součástkách a v součástech
jinak, než je běžné, se možná nesluší ve vědě, naopak vědění to
prospívá. Autoři se desítky let věnují vědecké antropologii a
klinické medicíně, ale po pracovní době sobě i vědě rádi odlehčí i
jinak. Třeba touto přilnavou knížkou O životě, smrti a medicíně s
humorem, která ke čtenáři přilne a nepustí, protože od něj
neočekává mentální výkon, hledání smyslu života ani vážnost. Jak
prolínat ironii s fakty a fakta s ironií, tím se zde moří dva
profesoři a četní originální profíci, malíři a grafici. Navíc je
nutno skromně poznamenat, že vše v knize uvedené je čirá pravda,
čímž se liší od mnohých jiných. Knížka bude též skvělým dárkem,
jimž dárce obdarovanému odhalí hloubku a jedinečnost své vlastní
osobnosti. Překvapí nepřipravené, snad nepohorší, zcela jistě
nikoho ani nezarmoutí. V dnešním digitálním světě umožní konkurovat
umělé inteligenci pouhým člověčenstvím a imaginací.
Učiňme se četbou uvolněnějšími a skvělejšími!
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.