Noční můry z krásných časů vycházejí jako druhý titul řady Antologie hororové fantastiky. Název tohoto výboru odkazuje na slavné časy belle époque, na dobu, kdy téměř každý člověk věřil v nejšťastnější budoucnost lidstva – na dobu tak tragicky amputovanou běsy první světové války, tehdy nazývané „velká“. Přinejmenším autoři této knihy však všeobecný optimismus nesdíleli. A tak se v předkládaném výboru nesetkáme pouze se strašidelnými příběhy a temnými vizemi kosmických hrůz, ale i s vyprávěními o šílených vynálezech, industriálních proměnách světa nebo kryptických monstrech. Představujeme zde autory známé, jako Ambrose Bierce, Lafcadio Hearn nebo Steven Crane; autory povědomé milovníkům záchvěvů hrůzy a chvění vyvolávaných strašidelnými příběhy, jako Nisbet Hume, Edith Nesbitová nebo Hildegarde Hawthornová, vnučka Nathaniela Hawthorna; a – jak už je i hororu příznačné – autory zapadlé, neznámé, ztracené, z nichž jeden, Silas Weir Mitchell, stvořil malé arcidílo, klenot pro Noční můry z krásných časů.
Během letního pobytu Jiřího Adama z Dobronína s manželkou na tvrzi jejích rodičů v Panské Lhotě dojde ve zříceninách nedalekého hradu Rokštejnu k vraždě faráře Ignáce. Ale nejen to, na hradě se v noci objevuje tajemná postava mnicha. Je vrahem on? Jiří Adam se celé věci ujme, ale záhy zjistí, že věc je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Zvláště když dojde k další vraždě…