Na zemské stezce v blízkosti landštejnské zemské brány dojde k přepadení kupecké výpravy a k vraždě rakouského šlechtice. Pozadí tohoto zločinu se snaží rozkrýt Adalrik ze Sichelbachu, velitel hradní posádky. Zdá se, že stopy vedou do blízkého Hradce. Jedná se o náhodné loupežné přepadení, jaká jsou v liduprázdných pohraničních hvozdech na denním pořádku? Nebo souvisí vražda s výbušnou politickou situací na neklidné hranici? Anebo má ještě širší mocenské souvislosti? Román z první třetiny 13. století líčí okolnosti vzniku hradu Landštejna.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.