Češi žijí ve vlastním mikrosvětě – s rodinou, přáteli, na chatách a v hospodách –, zatímco venku vládne normalizační šeď. Přesto se objevují první známky změny: Michail Gorbačov přináší vítr glasnosti a perestrojky. V dubnu ale výbuch v Černobylu změní život milionům lidí. Rok 1986 však není jen o tragédiích: Mariánské Lázně získají Zpívající fontánu, premiéru má film Vesničko má středisková, Maradona šokuje fotbalový svět, rodí se tunel pod Lamanšským průlivem – a naději na změnu už nejde zastavit.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.