Tato publikace je přetiskem spisu kapitána československých
legií Josefa Logaje, který jej napsal na památku československých
mužů, kteří se dopustili na Rakousko-Uhersku vlastizrady. Přešli na
stranu Itálie, kde v řadách italských legií jako hrdí vlastizrádci
Rakousko-Uherska bojovali za československý nacionalismus a
vybudování Československé republiky.
Paradoxně Masaryk, Štefánik, českoslovenští legionáři apod. byli
také proruskými šváby, protože se spojili s Ruskem (a USA), aby
bojovali za svobodu a suverenitu českého národa proti
Rakousko-Uhersku, jehož provinciemi byly Čechy, Morava a
Slovensko.
Doufáme tedy, že v této publikaci popsaný příběh československých
mužů a jejich oběti za naši svobodu a suverenitu bude nejen jejich
čestnou připomínkou, ale také inspirací pro nás všechny a bude nám
připomínat velikost obětí, které naši předkové položili za naši
svobodu a nezávislost.
Vydavatel.
„Tito mužové slova a činu šli na popraviště hrdě a odhodlaně. Tito
hrdinové revoluce přijímali potupnou smrt s chladnou zasmušilostí
prostého, malého člověka, jehož životním údělem je boj za skývu
chleba a věčného odříkání. Byli to téměř vesměs dělníci a rolníci,
z nichž mnozí měli ve vlasti ženy a děti. Tvrdý byl jejich život a
osud uchystal jim drsnou smrt, jakoby zkoušel jejich sílu, jakoby
vážil odhodlání a idealismus všeho československého lidu.
Nezklamali. Přijali smrt z rukou katových. Nepodlehli, nezřekli se
obecného ideálu, za jehož uskutečnění chopili se zbraně. Dali
nehlučný, ale vroucí slib revoluci a vytrvali do konce. Byli
důsledni. Bezohledni vůči sobě, nežádali slitování. Věděli, že v
revoluci se nesmlouvá. Byli přesvědčeni o nutnosti odboje a tomuto
přesvědčení zůstali věrni. Jejich sebezapření a obětování se za
jiné, za ideální statky svého národa – jest nejsvětlejší kapitolou
v dějinách našeho osvobozeneckého hnutí. Šibenice, které jim
postavil nepřítel, jsou ukazateli nových cest celým generacím.
Svoboda, takto dobytá, získaná nejvyšším stupněm mravní energie –
nesmí se spřáteliti s prostředností, nikdy nesmí býti výsadou,
nýbrž majetkem všeho národa, i nejmenšího jeho příslušníka,“ píše
Josef Logaj.
Josef Logaj se narodil 27. července 1887 v Turovicích u Holešova na
střední Moravě v nemajetné rolnické rodině. Po vypuknutí první
světové války byl mobilizován. Po příchodu na italskou frontu se
rozhodl k vlastizradě na Rakousko-Uhersku a v červnu 1915 se
rozhodl přeběhnout k Italům. Po přijetí do československých
dobrovolnických sborů začal vydávat jejich tiskoviny, například
deník V boj! Později byl převelen do kanceláře československého
generála Milana Rastislava Štefánika, který jej povýšil do hodnosti
kapitána. Dne 27. listopadu 1922 podlehl svému špatnému zdravotnímu
stavu a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Za svou činnost a
zásluhy byl vyznamenán Československou revoluční medailí, Vítěznou
medailí a italskou vládou byl jmenován Cavallierem řádu Italské
koruny.
Kolik času potřebujeme na povrchní setkání nad kafíčkem, kolik
na sex a kolik času na lásku?
Dokážou se ženy navzájem vytušit, aniž by o sobě věděly?
A jak moc může být křehký jeden muž?
To vše se dozvíte v příběhu Viktora a Karolíny, kteří nechtějí
nikomu lhát, ale přesto to dělají na každém kroku.
Láska je plná rozporů, umí být opojně sladká a zároveň temně černá
jako Coca-Cola.
Buď jsi něčí milenka, nebo podváděná manželka. To se často říká,
ale co když jsi něco mezi tím?
Co se stane, když se bude Viktor snažit upřímně milovat a zároveň
zůstane zodpovědným mužem domácím?
Cvakne mu z jeho žen, nebo najde svou mužskou sílu?
Na tyto a další otázky odpoví příběh o vášni, kde se rozum utopí v
klíně a duši ženy, a o manželství, které nikdy neexistovalo.
Nezapomeňte, že v křehkosti je síla a že naše duše zná odpověď na
každou otázku.