Editoři tohoto svazku vybrali z díla Vladimíra Boublíka ty myšlenky, o nichž se domnívají, že jsou v nejlepším slova smyslu originální, přesažné, trvalé a že mohou oslovit čtenáře 21. století. Možná vás zaujmou vybrané myšlenky z autorovy bohaté korespondence, a tedy i jeho osobní vývoj od studenta českobudějovického Jirsíkova gymnázia po katolického kněze a jednoho z nejvýznamnějších teologů své generace. Možná vás překvapí výbor z intimních dopisů Monice, možná některé myšlenky, které začaly v teologickém a církevním prostředí zaznívat až v době pontifikátu papeže Františka. Jistě si všimnete civilního jazyka, který Vladimír Boublík používal k vyjádření Božích tajemství a teologických idejí. Možná vám budou některé jeho úvahy připadat až příliš odvážné, a to tím spíš, že je napsal děkan Teologické fakulty papežské univerzity, který měl přímý přístup k papeži Pavlu VI., v němž ctil vzdělance a člověka, který mu v mnohém rozumí. Vladimír Boublík (16. listopadu 1928, Mokrosuky - 25. září 1974, Klatovy). Po absolvování Jirsíkova státního gymnázia v Českých Budějovicích vstoupil tamtéž do kněžského semináře. Po roce studia byl v létě r. 1948 zatčen a odsouzen v procesu s odbojovou skupinou Erkvije ke dvěma letům těžkého žaláře a k nuceným pracím. Po propuštění pracoval v plzeňské Škodovce. Na podzim r. 1951 nastoupil k PTP, kde se pokusil o dva útěky za hranice. Ten druhý se mu na přelomu února a března roku 1952 podařil. Po strastiplné zimní cestě Československem a Německem došel do Berlína a odtud pokračoval do Říma. Žil v kněžské koleji Nepomucenum a studoval na Lateránské univerzitě. Po vysvěcení na kněze (1955) strávil necelé dva roky jako kaplan v Jižních Tyrolích. Po návratu do Říma obhájil na Lateránu doktorát a začal působit na univerzitě nejprve jako asistent, později jako řádný profesor. Pracoval zde až do své smrti v r. 1974. Od 60. let se mu podařilo několikrát podívat do Československa a v Římě přivítat svoji matku. Postupem času se stal výraznou osobností italského teologického života. V roce 1972 byl zvolen děkanem Teologické fakulty Lateránu. V létě r. 1974 odjel z Říma na měsíční návštěvu své maminky, při níž zemřel v klatovské nemocnici na rakovinu a celkové vyčerpání. Pohřben je na malém venkovském hřbitově ve Zbynicích.
Vílí král Lucien je všemi obávaný tyran. Když se proto Madelynn dozví, že si ji vybral jako svou budoucí královnu, myslí si, že její život skončil. Jenže co když je vše jinak? Třetí kniha romantasy příběhů z čarovného světa Avalieru.