V pohraničním hvozdu mizejí záhadně černovlasé ženy a dívky. Nebylo nalezeno tělo žádné z nich, žádná stopa. Mezi obyčejným lidem se začíná šířit strach. ***** Jako první zmizela vznešená paní Guta, manželka brandenburského markraběte Egberta, který vyslechl výzvy krále Přemysla I. Otakara a přesídlil do pohraničí mladého království. Přes bolestnou ztrátu se markrabě nevzdal a v drsné oblasti Krušných hor nadále zůstal. ***** Mizí další ženy, obavy prostého lidu sílí a snahy o vytvoření prosperujícího panství se pomalu hroutí. V zoufalém pokusu o jeho udržení Egbert povolá na pomoc Heřmana z Týnce, rytíře s ostrým mečem i rozumem, známého svými vyšetřovacími schopnostmi i nezkrotným temperamentem. ***** Po příjezdu z dalekých Benátek si Heřman najímá k ruce bystrého sirotka Mikeše a okamžitě se pouští do práce. Během nelehkého vyšetřování postupně odhaluje děsivé tajemství, jehož zrůdnost otřese i otrlým křižákem. ***** Jaké tajemství skrývají temné hvozdy Krušných hor? ***** Kdo je vrahem a co ho vede k tak brutálním činům? ***** A jakou roli v temném příběhu sehraje otec Bartoloměj, pokorný služebník Boží?
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.