Moji pacienti mají čtyři nohy

Pro milovníky historek ze života zvěrolékařeNaléhal jsem na ni, aby nechala oba psy vykastrovat. Zahleděla se na mě přivřenýma očima. „To jako myslíte je vymiškovat?“ „Ano, vykastrovat. Chirurgicky odstranit varlata. Nebolí to, zákrok se dělá v celkové anestezii a rekonvalescence je bezproblémová.“ „Tak to ne, můj starej by nic takovýho nedovolil.“ „Proč ne?“ zeptal jsem se, přestože odpověď jsem znal předem. „Páč von řiká: ,Mně nikdo kulky neufik, tak je neufikne ani mejm psum.‘“ Pracovat jako zvěrolékař neznamená jen přijímat pacienty – chlupaté, opeřené či šupinaté – na veterinární klinice. Duncan MacVean je kalifornský veterinář, který za zvířaty a jejich páníčky vyráží k nim domů. Příhody, o kterých píše, se za jeho pětadvacetiletou praxi opravdu staly. Začtěte se do knihy o láskyplném poutu mezi člověkem a zvířetem.