Mimojícnové projevy refluxní choroby

Diagnostika a léčba mimojícnových projevů refluxní choroby jícnu zaznamenaly v posledních dvou desetiletích významný rozvoj. Bylo zjištěno, že reflux nad úroveň horního jícnového svěrače se v mnoha ohledech liší od gastroezofageálního refluxu, a začalo být na něj nahlíženo jako na samostatnou nozologickou jednotku. Bylo prokázáno, že sliznice hypofaryngu, hrtanu a dalších částí dýchacích cest je mnohem citlivější na složky refluxátu v porovnání se sliznicí jícnu a kromě toho byla prokázána významná negativní role pepsinu. Významným milníkem v prokazování souvislosti mezi refluxem a mimojícnovými projevy (kašel, chrapot, globus pharyngeus a další) bylo zavedení 24hodinové dvoukanálové pH-metrie s umístěním horního senzoru nad úroveň horního jícnového svěrače do klinické praxe. V posledních letech byly představeny i další diagnostické metody schopné lépe detekovat reflux nad úroveň horního jícnového svěrače, a to zejména měření jícnové impedance, měření orofaryngeálního pH a detekce pepsinu. I přes tento pokrok však zůstává diagnostika a zejména určení podílu refluxu na obtížích pacienta náročným úkolem. Jedním z důvodů je, že reflux málokdy působí samostatně, častěji působí jako kofaktor dalších faktorů vyvolávajících zánětlivé slizniční změny. Dalším problémem je, že pacienti s mimojícnovými projevy refluxní choroby často nemají pálení žáhy, a proto přicházejí k lékařům různých odborností, zejména otorinolaryngologům, plicním lékařům a alergologům. Diagnostika a léčba mimojícnových projevů se tak stává mezioborovou problematikou. A je přirozené, že každý lékařský obor na tuto problematiku nahlíží ze svého úhlu. Pokud si to však neuvědomíme, dochází k vzájemnému neporozumění a my se podobáme slepcům z bajky o šesti slepcích o slonovi. Podle ní jeden ze slepců, který držel slonovu nohu, tvrdil, že slon je podobný pilíři; druhý, který držel zvíře za ocas, řekl, že slon je jako lano; další, který byl po slonově boku tvrdil, že slon je jako zeď; zatímco zbývající tři, kteří ohmatávali slonovo ucho, chobot a kel, tvrdili stejně rozhodně, že slon je jako plachta, hadice či kopí. V předkládané monografii si dal mezioborový tým za cíl ukázat zájemcům o problematiku mimojícnových projevů refluxní choroby jícnu co největší část „našeho společného slona“.