Klasické dílo moderní literární vědy a obecně jeden z nejlepších
světových textů zabývajících se estetikou literatury. Autorovy
teoretické vývody vyplývají přímo z mistrných literárních rozborů,
v nichž Auerbach osvědčil udivující znalost materiálu, nápaditost,
mnohostrannost hledisek i jemnost nuancování. Jednotnou koncepci
knihy vytváří její klíčový pojem - pojem stylové roviny.
Předmětem zkoumání Auerbachových stylových analýz a z nich
vycházejících interpretací jsou rozličné formy zpodobňování
lidských dějů v západoevropských literaturách. Auerbach své
argumenty zakládá na hloubavé, osvětlující četbě klíčových pasáží z
primárních textů. Jeho cílem bylo ukázat, jak literatura od antiky
až po dvacáté století postupovala ke stále naturalističtějším a
demokratičtějším formám zobrazení. Již při prvním vydání v roce
1946 vzbudila práce značný ohlas u filologické veřejnosti. Pro
mnoho čtenářů z akademické obce i mimo ni patří Mimesis k nejlepším
dílům literární kritiky, jaká kdy byla napsána.
Monumentální počin v oblasti literární kritiky a obecně jeden z
nejlepších světových textů zabývajících se estetikou
literatury.
První dopis se objevil téhož dne, kdy se konal pohřeb mého
manžela. Zpáteční adresa mi prozradila, že byl odeslán z
Washingtonské státní věznice, a obsahoval jednu jedinou větu:
Budu čekat celou věčnost, když budu muset.
Pod ní byl podepsaný nějaký Dante. Muž, kterého jsem neznala. Z
pouhé zvědavosti jsem odepsala a zeptala se ho, na co přesně čeká.
Jeho odpověď?
Na tebe.
Domnívala jsem se, že ten záhadný cizinec píše nesprávné ženě, a už
jsem mu neodpověděla. Jenže on se ozval znovu a trval na svém. Měla
jsem za to, že jsme se nikdy nesetkali, ale on mi tvrdil, že se
mýlím.
A tak jsme si psali dál a posílali si dopisy, které se stávaly čím
dál důvěrnějšími. A taky záhadnějšími.
Můj život se mezitím hroutil a hrál si se mnou jako s hadrovou
panenkou. A jako by to nestačilo, obsah Danteho dopisů byl čím dál
podivnější.
Bůh ví, že už jsem nevěděla, kudy kam, když jsem se odhodlala k
tomu zoufalému činu. Než jsem pochopila, jaké události jsem tím
uvedla do pohybu, už bylo pozdě.
Dante stál na mém prahu.
A nic nebylo jako dřív.