Metoda (test) proporcionality v současnosti představuje základní
metodologický přístup k přezkumu ústavnosti omezení základních
práv, který aplikují soudy po celém světě. Tato doktrína současně
významnou měrou formuje způsob, jakým o základních právech
přemýšlíme, jak o nich mluvíme a jak jimi také v konkrétních
případech argumentujeme.
Monografie mapuje vývoj této základní ústavněprávní doktríny a
jejích jednotlivých variací a komponent v praxi Ústavního soudu ČR.
Současně poskytuje návod, jak tento nástroj aplikace základních
práv uchopit a jak s ním správně pracovat.
Je proto určena jak pro akademiky, tak pro právníky z aplikační
praxe i studenty se zájmem o veřejné právo.
Z recenzního posudku:
"Právo je praktická disciplína. Autor v knize velmi dobře ukazuje,
jak praktická činnost právo proměňuje, ale zároveň i fakt, že
teoretické zkoumání v právu není omezeno jen na analýzu právní
praxe. Test proporcionality je metodou ústavněprávní argumentace,
kterou můžeme sledovat v komparativní perspektivě, v dílech
významných autorů z různých částí světa, a tento teoretický základ
pak můžeme porovnat s tím, jak je metoda proporcionality aplikována
u českých soudů. Autor v knize prokazuje vynikající teoretické
znalosti (týkající se nejen principu proporcionality) a přistupuje
k hodnocení rozhodovací činnosti s odstupem; není k rozhodovací
praxi českého Ústavního soudu ani přehnaně kritický, ani
vychvalující. Monografii lze také číst jako fundovaný komentář k
významným rozhodnutím Ústavního soudu, které se dotýkají poměřování
základních práv a veřejných zájmů. Jsou v ní představena všechna
klíčová rozhodnutí, která formovala současný pohled na
proporcionalitu, ale také je poukázáno na řadu argumentačních
nedokonalostí, které buď Ústavní soud sám v průběhu času napravil,
anebo autor přináší důvody, proč je potřeba v budoucích
rozhodnutích argumentovat přesvědčivěji."
doc. JUDr. Pavel Ondřejek, Ph.D