V knize představil Joachim Ritter jádro své filosofie. Českému čtenáři se dostává do rukou část věnovaná Aristotelovi. Ritter se v ní zabývá otázkami, které jsou zásadní pro současné debaty o akademických institucích a posléze celou moderní společnost. Proč existuje svobodná věda a teorie? V čem záleží jejich smysl? Co je jejich úkolem? Moderní společnost věřící v pokrok vyrůstá z důrazu na užitečnost vědeckých výsledků, čímž se staví proti aristotelské tradici. Ritter připomíná neutralizaci Aristotelova konceptu politické přirozenosti člověka modernou a upomíná čtenáře na to, že s mizejícím porozuměním klasické koncepci politična riskujeme i ztrátu schopnosti porozumět političnu v současnosti. Z moderní etiky se téměř vytratila otázka dobrého života jako života šťastného. Ritter se proto navrací k Aristotelovu pojetí přirozenosti člověka usilujícího o nejvyšší lidské dobro.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.