Mandel Pavla Kohouta

Mandel v podání Pavla Kohouta = dva svazky shrnujících patnáct her, které napsal mezi lety 1957-2020 1 – 7 * Taková láska (1957) Připsáno in memoriam hercům Janě Dítětové, Josefu Vinklářovi a Valtru Taubovi, pro něž byla napsána * Cesta kolem světa za 80 dní (1961) Připsáno in memoriam režiséru Václavu Lohniskému, který se vsadil, že přepis pro scénu je nemožný * Dvanáct (1963) Připsáno herečce a celoživotní přítelce Marii Drahokoupilové * August August, august (1967) Připsáno mé „manžetě“ Jeleně Mašínové, zvané Zet * Válka ve třetím pochodí (1971) Připsáno všem, kdo se mnou prožili Pražské jaro 1968 i Chartu 77 * Ubohý vrah (1973) Připsáno in memoriam herci a příteli Jiřímu Adamírovi, který „svou“ broadwayskou roli nesměl hrát * Ecce Constantia! (1989) Připsáno in memoriam celoživotnímu příteli a mentoru, režisérovi Luboši Pistoriusovi 8 – 15 * Nuly (2000) Připsáno Janu Burianovi, který hru poprvé inscenoval v Plzni a znovu v moskevském MCHATu * Éros (2002) Připsáno Vendule Daňhelové-Kramperové, která mé pozdě, ale včas naučila pracovat s počítačem * Arturovo bolero (2003) Připsáno Viktoru Polesnému, režiséru mnoha našich scénářů * Cyrano!! (2005) Připsáno mým dětem a dětem mých dětí jako moje největší divadelní láska * Hašler (2013) Připsáno Petru Rychlému, že to tak úžasně dlouhá léta hrál * Vítězný únor L. P. 1948 (2016) Připsáno mně samému, tehdy ještě básníkovi * Katyně Lízinka (2018) In memoriam Eriku Spiessovi a Juergenu Braunschweigerovi, kteří mé hry a prózy přivedli do světa * Valná hromada (2020) Vinohradskému divadlu, jehož principál Tomáš Toepfer mě nechal hru přečíst „onlajn“ prázdnému hledišti