Malostranská rotunda svatého Václava v Praze
Knihu koupíte v
1 e-shopu
Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku.
Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.
Martinus.cz
733 Kč
Není skladem
a
1
další varianta
Martinus.cz
895 Kč
Není skladem
Krátký popis
Předkládaná monografie je výsledkem snahy využít a zhodnotit
pramenný materiál získaný terénním záchranným archeologickým
výzkumem jedinečné památky v letech 2004 a 2005. Díky projektu
financovaného z norských fondů v letech 2015 a 2016 byla terénní
dokumentace zpracována do podoby nálezové zprávy, která se stala
východiskem pro vyhodnocení, zapojení archeologických informací do
prostorových i časových souvislostí a rozpracování do podoby
historické knihy. První část knihy, zabývající se románskou
rotundou a jejími nástupci, je členěna do tří oddílů. První je
věnován vzhledu, stavbě, osudu, zániku, dochovanému torzu i okolí
rotundy. Druhý se zabývá drobnou částí původní románské podlahy z
keramických reliéfních dlaždic vyšehradského typu, jejímu datování,
analogiím, definici a technologii výroby dlaždic. Geometrické
znalosti tehdejšího architekta uplatněné při stavbě jsou náplní
oddílu třetího. Objev, že tvary zvířecích reliéfů na dlaždicích
byly geometricky komponovány, vedl k odkrytí dosud neznámého
geometrického postupu metody GeDeKS. Díky unikátnímu dochování
skladby dlaždic z 11. století na podlaze v poloze in situ bylo
rozpoznáno komplexní geometrické pojetí stavby i jejích detailů
rozměrů půdorysu stavby, rozmístění dochovaných architektonických
prvků až po velikost dlaždice vesměs spolu propojených a
navazujících na sebe v podobě komplexního
architektonicko-uměleckého díla. Úsilí nalézt kulturní okruh, z
něhož mohl pocházet tvůrce rotundy i dlažby, přineslo jisté
náznaky, kam směřovat pozornost. Druhá část knihy se zabývá
analýzou stratifikace zkoumané pod podlahou rotundy, souvrstvím
vzniklým před polovinou 11. století. Jeho svrchní partie byla
navršena v souvislosti s výstavbou dvou kamenných staveb
předcházejících stavbě rotundy, dle jejich charakteristiky
interpretovaných jako dvě následné kostelní budovy. Starší z nich
kostel 1 se dotýká doby života a martyria sv. Václava. Násypy pro
oba kostely zakonzervovaly blok terénů na bázi stratifikace, vysoký
cca 30 cm, se stopami událostí od počátku 9. do poloviny 10.
století. Analýza souvrství i nálezů obsažených v jednotlivých
vrstvách přinesla zcela nové poznatky k charakteru místa i
sociálnímu statutu jeho uživatelů. Cílem snahy publikovat maximum
nálezů je poskytnout srovnávací materiál v jemně strukturované
stratigrafické sekvenci. Svými kapitolami či průběžnými vstupy
přispěli k rozšíření poznání kolegové z oborů, které jsou mimo naši
specializaci. Ať se jedná o opracování kamene (M. Cihla),
technologii výroby dlaždic a jejich glazury (J. Zavřel, A.
Kloužková), astronomické souvislosti (P. Hadrava), malovanou omítku
z doby okolo roku 1000 (M. Slížková a kol.), analýzu zvířecích
kostí a její sociotopografické vyhodnocení (O. Trojánková) či těžbu
železné rudy na pražském levobřeží (J. Zavřel s kolegy). Kapitola
N. Profantové o několika chronologicky a kulturně citlivých
kovových předmětech z 9. a 10. století propojuje zdejší místo, na
němž později vyrostla románská rotunda, s elitními lokalitami v
Čechách i Evropě. Text je bohatě doplněn analytickými plány ve
formě profilů i půdorysů, kresbami a fotografiemi nalezených
předmětů, mapkami postihujícími vývoj tehdejšího města a
fotografiemi z doby exkavace.