„Kanárské ostrovy. Jejich jméno jsem slýchával často jako dítě začátkem 90. let. Představovaly vzdálený svět, který ke mně promlouval skrz barevné letáky cestovních kanceláří s příšernou typografií. Kombinace bílých hotelových komplexů, modré oblohy a ještě modřejších bazénů. Svět, který se mi jevil jako naprosto nedostupný. Ale tohle všechno dokázal změnit jeden telefonát.“ Architekt Adam Gebrian se vydal se svou ženou Markétou a téměř sedmiletým synem Filipem na Tenerife. Jeho čtvrtá kniha svým formátem navazuje na předchozí úspěšné publikace, ale tentokrát se – nečekaně – odehrává převážně mimo město.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…