Román Letní deště (2010) lze číst jako detektivku, jako psychologické drama i jako sled surreálných obrazů využívajících specifik tchajwanské imaginace a reálií. Vychází z krajiny autorova dětství, čerpá z místních zvyků, víry a přírody, z pocitů ztrát i vlastní nedostatečnosti, z nostalgie i touhy po vzájemné blízkosti, která překračuje hranice života a smrti. Poutavě vás vtáhne do života čtyř generací jedné rodiny, odhalí traumatické prožitky i cesty k usmíření a podmaní si vás nezaměnitelnou atmosférou vyprávění. Zavede vás na sever Tchaj-wanu do starých čtvrtí měst, do přímořských oblastí a do vesnice v srdci hor a poodhalí vám život na jednom z malých ostrovů v Tchajwanské úžině.
Vlasy ženy klečící u náhrobku vlají ve větru, oči upírá na zem, ústa má pootevřená v tiché modlitbě. Ale vosk, který jí kape ze studených modrých rtů, ukazuje, že už je příliš pozdě na to ji zachránit... br br Ve svůj první den po návratu k dentonské policii po těžkém traumatu pátrá detektiv Josie Quinnová po pohřešované ženě Krystal Duncanové, matce jednoho z pěti dětí, které zahynuly před dvěma lety při tragické nehodě školního autobusu. Jen o několik hodin později Josie najde Krystalino tělo vedle hrobu její dcery. br Krystal a další rodiče zemřelých dětí se scházeli v podpůrné skupině. Jakmile se Josie a její tým začnou jednotlivými truchlícími zabývat, zjistí, že každý z nich skrývá nějaké tajemství – ale čí tajemství stojí za vraždu? br Když je poblíž místa autobusové nehody nalezeno tělo další mladé matky, případ nabere děsivý spád. Členové podpůrné skupiny mizí jeden po druhém a Josie musí využít každou vteřinu, aby zachránila životy rodičů, kteří již vytrpěli dost…