Láska k literatuře a touha po Bohu

Tato kniha je sestavena z přednášek pro mladé mnichy, které byly proneseny na Institutu monastických studií svatého Anselma v Římě v zimě 1955-1956. Autor se v ní zabývá monastickou kulturou a teologií, které vznikly v prostředí klášterů v období mezi koncem patristické teologie a začátkem scholastiky. Popisuje utváření monastické kultury, její zdroje a charakteristické rysy, hlavní témata a také její plody. Ukazuje, jaké místo v životě a vzdělání mnichů hrála literatura, především Písmo svaté a díla církevních otců, ale i literatura světská, jaké bylo místo a pojetí studia a jak se monastická kultura projevovala v liturgii. Srovnává také monastickou a scholastickou teologii, všímá si jejich odlišných akcentů i toho, jak se ve svých přístupech vzájemně doplňují. Své závěry podkládá a dokresluje množstvím ukázek z děl významných představitelů tohoto kulturního proudu, svatého Benedikta, Řehoře Velikého, Bernarda z Clairvaux a mnoha dalších. Jak sám autor v úvodu knihy vyznává, jeho kniha má jeden jediný cíl: probudit v čtenáři touhu číst monastické autory.