Lars útočí

LARS MUSÍ ZAÚTOČIT, PROTOŽE TENHLE PŘÍPAD JE ZATRACENĚ OSOBNÍ… Lars, soukromé očko, milovník kvalitního bourbonu, ryčné hudby a vůně žen, měl ve svém staromládeneckém životě sotva dvě či tři vážnější známosti. Jedna z nich, krásná Viktorie, se mu po téměř dvaceti letech odloučení ozve s úpěnlivou prosbou o pomoc. Před několika dny se beze stopy ztratil její syn Artur, přičemž chlapcovo záhadné zmizení bylo doprovázeno neméně záhadným vloupáním do trezoru ve firmě, v níž je zaměstnán jeho otec. Když se Lars od Viktorie dozví, že Arturovi je devatenáct a že muž, který ho vychovává, vlastně ani není jeho biologický rodič, zbystří. Ihned se pustí do pátrání, během něhož je lepší neplést se mu do cesty, natož mu lhát nebo se ho dokonce snažit zastavit, jak se o to několik nešťastníků pokusilo. Tentokrát Lars nevyčkává, ale útočí, protože někdy věci zkrátka nejdou brát jinak než osobně.