Julian Rousseaux má problém. Je single a pro nejbohatší upíry na
světě právě začíná společenská sezóna. Sice by si raději sám
proklál srdce kůlem, než aby se musel účastnit hledání manželky,
ale jelikož je nejstarším svobodným potomkem svého rodu, právě
tohle se od něj očekává – ať se mu to líbí, nebo ne.
Když během galavečera doslova zakopne o cellistku Theu, ví, že je
to poslední osoba na světě, do které by se mohl zamilovat. Je
příliš nevinná, příliš milá – a hlavně je to člověk. Ale teď, když
se dozvěděla o jeho světě, se z ní taky stává chodící terč.
Potřebuje ochranu – a on potřebuje falešnou přítelkyni, aby odradil
příliš dychtivé potenciální partnerky.
A tak Thee učiní neodolatelnou nabídku: bude předstírat, že je jeho
milenka, a on jí za to změní život, ochrání ji a uhradí dluhy za
léčbu její matky. Thea souhlasí, ale s každým dalším okamžikem,
který spolu sdílejí, se objevují nová nebezpečí; touha stejně
zakázaná, jako jejich ukradené dotyky a tajemství, která by je od
sebe mohla navždy odtrhnout.
CHTĚLA JSEM SI ZÍSKAT PRINCOVO SRDCE… A SKONČILA JSEM S KRÁLEM. V touze usednout na světlozemský trůn jsem oživila dávného okřídleného vládce - a považovala jsem ho za přítele, dokud mě neobelhal a neuvěznil. Lorcan sice tvrdí, že mě drží v zajetí v zájmu mého vlastního bezpečí, ale zároveň mě evidentně považuje za svůj majetek. Vypadá to, že z toho pět set let dlouhého spánku pěkně blouzní. Možná jsme sice spojeni tím zatraceným myšlenkovým poutem, ale i tak jsme každý pánem svého vlastního osudu - a já hodlám ten svůj vést daleko od Nebeského království a proroctví, jimiž to místo oplývá… a hlavně daleko on něj. Rychle ale zjistím, že se před tímto panovačným mužem nedá tak snadno utéct. A upřímně, ani už si nejsem jistá, jestli utíkat chci.