Jak odcházejí maminky? Někdy se postupně rozplývají v mlze, vadnou jako květiny, dlouze a bolavě. Čtvrtou sbírkou Marty Veselé Jirousové se jako nit vine téma nemoci a umírání maminky Juliany, proměňující se vztah k ní. Je to nit tenká, neustále napínaná, pomalu se trhající lanko. A současně pevné pouto, tak pevné, že „ztrácíš-li se ty, ztrácím se i já“. Sbírka zachycuje hledání síly, opory, volání k Bohu ve vzteku i v pláči, každodennost, radost z maličkostí. Básně se své průzračnosti rozestupují, zvou přímo do děje, do domu, zahrady, k maminčině posteli, na chvíli se ohřát a dotknout naděje, rostoucí z přijaté tíhy, z laskavosti a něhy.
Kolik času potřebujeme na povrchní setkání nad kafíčkem, kolik
na sex a kolik času na lásku?
Dokážou se ženy navzájem vytušit, aniž by o sobě věděly?
A jak moc může být křehký jeden muž?
To vše se dozvíte v příběhu Viktora a Karolíny, kteří nechtějí
nikomu lhát, ale přesto to dělají na každém kroku.
Láska je plná rozporů, umí být opojně sladká a zároveň temně černá
jako Coca-Cola.
Buď jsi něčí milenka, nebo podváděná manželka. To se často říká,
ale co když jsi něco mezi tím?
Co se stane, když se bude Viktor snažit upřímně milovat a zároveň
zůstane zodpovědným mužem domácím?
Cvakne mu z jeho žen, nebo najde svou mužskou sílu?
Na tyto a další otázky odpoví příběh o vášni, kde se rozum utopí v
klíně a duši ženy, a o manželství, které nikdy neexistovalo.
Nezapomeňte, že v křehkosti je síla a že naše duše zná odpověď na
každou otázku.