Jen velice málo klasických textů se těší trvalému vlivu a zájmu
od chvíle svého vzniku až po současnost. Ovidiovy Proměny do této
nečetné skupinky patří: zásadní dílo římské antiky hojně
podněcovalo imaginaci ve středověku i za renesance, inspirovalo
Danta, Shakespeara, Goetha i Ezru Pounda a dodnes je nesporně živým
a oblíbeným textem. Proměny jsou však málokdy vnímány vcelku, tedy
s ohledem na kompozici celých knih a celého díla - pozornost se
obvykle zastavuje u hranic jednotlivých "historek". Von Albrechtova
Kniha proměn oproti tomu klade důraz na vnímavou estetickou
interpretaci v rámcích různé šířky od jednotlivých veršů přes velké
textové trsy až po celek Proměn a představuje též Ovidiovo
mimořádně silné a soustavné historické působení v literatuře,
výtvarném umění i hudbě.
Emeritní profesor heidelberské univerzity Michael von Albrecht
(nar. 1933) patří k nejváženějším současným znalcům římského
písemnictví. Vedle monografií k Ciceronovi, Senekovi, Lucretiovi či
Vergiliovi je autorem mezinárodně respektovaných Dějin římské
literatury nebo opakovaně vydávané příručky Mistři římské prózy.
Současně je vysoce ceněným překladatelem (mj. Ovidia a Catulla) a
sám píše poezii v latině. I přes tuto šířku zájmů však ovidiovské
interpretace zaujímají v jeho díle zcela jedinečné místo. Počínaje
dizertací z roku 1959 se Ovidiovi obecně a Proměnám zvláště věnoval
po celou profesní dráhu a pro moderní ovidiovské bádání je postavou
natolik ústřední, že mu jeho žáci neváhali přiřknout titul
Ovidianissimus.
Vílí král Lucien je všemi obávaný tyran. Když se proto Madelynn dozví, že si ji vybral jako svou budoucí královnu, myslí si, že její život skončil. Jenže co když je vše jinak? Třetí kniha romantasy příběhů z čarovného světa Avalieru.