Kiosek na pláži

Kiosek na pláži je společenským románem, příběhem muže, který se odehrává vletech 1948 až 1990. Příběh běží na pozadí československého totalitního režimu vletech 1948 až 1989 a končí vprvní polovině roku 1990 rozčarováním, že sametová revoluce je podvod. Odehrála jako se předání moci vpodivném aranžmá, podle jejíhož kuloárního scénáře vlastně komunisté předali moc znovu sami sobě. Hrdina příběhu David Besser se narodil vIndii vroce 1948 vprostředí tradiční tzv. buržoazní rodiny - jako syn diplomata zprávnického prostředí a absolventky dějin umění na pařížské Sorbonně zrodiny štěrko-pískového magnáta. Po tzv. Vítězném únoru vroce 1948 byl otec Davida Bessera odvolán ze své diplomatické mise a zbaven možností na jakékoliv významné společenské uplatnění voblasti justice či diplomacie, skončil jako betonážník vmalém městě vSudetech, matka musela přijmout podřadné místo úřednice vcukrářské výrobně. David Besser, inteligentní, sečtělý a vzdělaný chlapec, vychovávaný vduchu tradičních hodnot své rodiny bez ohledu na deklasované postavení svých rodičů, nedostal od tehdejšího režimu šanci vystudovat střední školu a mít maturitu. Musel se vyučit řezníkem, což byla jedna zmála šancí, kterou měl. Problémovou součástí jeho kádrových spisů byla také jeho starší sestra Klára, jíž otec dostal díky svým stykům zdiplomatických časů do Francie na studium lycea vLyonu vprvní polovině 50. let. Stala se později francouzskou občankou a byla manželkou schopného finančníka a manažera. Jeho rodiče umírají příliš předčasně. David Besser se i vtotalitním režimu relativně dobře uplatnil jako schopný řezník a nadaný sportovec, ale útisk, že nemohl studovat, byl neustále zdrojem jeho stressu. Během uvolnění vlétě roku 1968 před srpnovou okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy dostal vízum do Francie a po 14 letech se setkal se svou sestrou, která už byla vdaná, toužila po dítěti, ale měla zdravotní problémy. Čekání na vyřešení zdravotních potíží řešila tím, že usilovně pracovala vkiosku rychlého občerstvení vNice, který jí věnoval její manžel. Tento kiosek na pláži je ústřední symbolikou celého příběhu. David Besser vněm Kláře pomáhal a vedli vněm mnoho důležitých rozhovorů o životě jejich rodiny. Druhým hlavním motivem příběhu je otázka lásky kvlasti. Proč milovat vlast, která připravila jeho rodiče o jejich kariéry a David je předčasně dochoval ksmrti? David Besser, neustále sledovaný StB, dostal vroce 1974 konečně další povolení vycestovat do Francie za sestrou, bohužel ve chvíli, kdy jeho sestra měla vážnou autonehodu. Přijíždí do Francie vokamžiku, kdy sestra umírá. Uvažuje o tom, že po ní zdědí kiosek na pláži a je na rozpacích, co sním udělá. Jenže zjišťuje, že nejde o jeden kiosek, ale rozsáhlou síť kiosků na Azurovém pobřeží, čtyřhvězdičkový hotel na promenádě vNice a spoustu dalšího majetku, rodinný dům, luxusní automobily, další nemovitosti. David prožívá velké dilema, zda se má stát emigrantem, ale nakonec se jím stane, protože byrokratické vízové formality mu nedovolí, aby dědictví po své sestře mohl převzít osobně. Přebírá tedy obrovský majetek jako emigrant, úspěšně bojuje o svou pozici velkého byznysmena. Československo mu amnestovalo ilegální opuštění republiky, ale když vroce 1981 přijíždí na návštěvu staré vlasti, tak je uvězněn. Má se zpovídat ze svých „zločinů“ proti majetku vsocialistickém vlastnictví před opuštěním republiky. Jedná se o konstrukci StB. Jeho manželka vNice čeká první dítě. David se ocitá ve velmi složité situaci. Je vystaven brutálnímu fyzickému a psychickému nátlaku vdobě, kdy si lidé vČeskoslovensku myslí, že éra těchto metod minula. Je verbován StB, vojenskou kontrarozvědkou a špionáží jako agent proti Francii proti slibu, že když podepíše spolupráci, tak do několika dnů může odjet zpátky domů do Nice. David však nabídky odmítne. Francie se stala jeho novou vlastí a nehodlá ji zradit ve prospěch zájmů staré vlasti, která ho dosud jen šikanovala a zničila životy jeho rodičů. Zaplatí za to 22 měsíci vězení. Stráví 8 měsíců ve vazbě a 14 měsíců ve výkonu trestu vnejhorším českém kriminále vMinkovicích, kde zažívá neuvěřitelné příběhy. Život vMinkovicích je zcela mimo normy lidské důstojnosti. Pád zluxusu francouzského hoteliéra vNice mezi spodinu kriminální a bachařské subkultury vMinkovicích je šokujícím zážitkem. David Besser je po vykonání trestu vyhoštěn zČeskoslovenska. Stabilizuje svůj život ve Francii. Přichází však 17. listopad 1989. David Besser je skeptikem předání moci. Nejde mu na rozum, že 17. listopadu 1989 byli studenti sice zmláceni policajty, ale další proces tzv. sametové revoluce proběhl takřka idylicky. Přitom několik měsíců předtím byly demonstrace potlačovány snejvětší brutalitou. Zlom přichází po parlamentních volbách včervnu 1990. Mezi poslanci figurují jména jeho nejhorších utlačovatelů, agentů StB a bachařů zMinkovic. Vúvodu příběhu, vněmž je líčeno dětství Davida Bessera, je kapitola, jak děti vSudetech mohly díky své vynalézavosti objevovat neuvěřitelné množství zbraní zII. světové války po Němcích. David Besser a jeho kamarádi ze základní školy disponovali obrovským objemem pěchotní výzbroje německého wehrmachtu. Využívali jej jen pro své chlapecké kratochvíle si zastřílet vlese nebo vjeskyni. Vždy odolali pokušení jej použít, a to i po příchodu ruských okupantů vroce 1968. Vroce 1990 chtěl David tuto výzbroj odevzdat policii ke zničení, ale společenský vývoj po listopadu roku 1989 přiměl Davida a jeho kamarády zdevítiletky ke změně rozhodnutí. Tím se uzavírá kruh příběhu. Kamarádi zdevítiletky, jejichž svazek neroztrhla ani udavačská atmosféra československé společnosti 70. sa 80. let, znovu přísahají, že nedovolí, aby do jejich životů znovu zasáhla totalita jakékoliv barvy. Proto si zbraně ponechávají, aby nebyli bezbranní, kdyby vznikla nutnost postavit se režimu, který se prohlašuje za demokratický, ale ve skutečnosti může být úplně jiný. David Besser slibuje, že kdyby došlo knejhoršímu, tak proti zlu postaví všechno, i kdyby mu měl zůstat jediný kiosek na pláži.