Katolická církev a komunismus v Evropě (1917-1989)

Ojedinělá publikace, která je výsledkem mnohaletého historického bádání a opírá se o většinou nepublikované dokumenty, líčí spletitou historii vztahů, často bouřlivých a konfliktních, mezi katolickou církví a evropským komunismem, resp. státy tzv. východního bloku, od Říjnové revoluce a zrodu prvního ateistického státu na světě až po pád Berlínské zdi, který symbolizuje zhroucení komunistického systému. Profesor Philippe Chenaux vychází z velice neotřelé, ba přímo provokativní teze: komunismus pro něj představuje poslední křesťanskou herezi. Ukazuje paralely i rozpory mezi obojím učením. Přestože autor věnuje velkou pozornost diplomatickému aspektu vztahů mezi Vatikánem a Sovětským svazem, neopomíjí ani jiná, méně známá hlediska: politický aspekt spolupráce mezi katolíky a komunisty v jednotlivých zemích, intelektuální aspekt vztahů mezi křesťanským a marxistickým myšlením, jakož i ekumenický rozměr vztahů mezi katolictvím a ruským pravoslavím. Chronologické dělení knihy odpovídá třem velkým obdobím politických a náboženských dějin Evropy ve 20. století: prvním je "evropská občanská válka" (1917-1945), kdy je církev konfrontována s neřešitelným dilematem volby mezi komunistickou Charybdou a nacistickou Skyllou, následuje éra studené války (1945-1958), kdy je církev Pia XII. v boji se sovětským totalitarismem proti své vůli ztotožněna se Západem, a třetí je období tání a uvolnění (1958-1989), kdy koncilární církev volí cestu dialogu s Východem, aby nakonec přispěla ke zhroucení celého systému. Philippe Chenaux je profesorem dějin moderní a současné církve na Lateránské univerzitě v Římě. Jeho vědecká práce a knižní tvorba se zaměřuje na dějiny církve a církevního myšlení ve 20. století a v současnosti.