Jižan a blondýna

Příběh vztahu Češky a řeckého muže vyprávěný s úsměvným nadhledem. Tento humoristický román s autobiografickými prvky vyšel knižně poprvé v roce 2012. Ukázka z textu: Jednoho dne mne v pozdním odpoledni přepadla náhlá únava a usnula jsem v obýváku. Telefon zůstal na nabíječce v kuchyni. Příliš velké pokušení. Jižan však svého elektronického protivníka hodně podcenil. Souběžně se snahou dostat se do nitra mého telekomunikačního světa, zmáčkl jedno z postranních tlačítek a úskočný mobil vytvořil úžasné foto soustředěně zkoumající tváře, přesněji řečeno nosu strčeného do cizích věcí. „Našel jsi v mém mobilu něco zajímavého?“ zeptala jsem se později. „Já?! Já bych ti v životě do telefonu nevlezl!“ ohradil se velmi dotčeně. „Dostala jsem ho od svého třiadevadesátého milence Jamese Bonda, tak nezapírej, nemá to cenu,“ řekla jsem a ukázala mu fotku. „A už mě nikdy nešpehuj!“ „Stejně jsem tomu nerozuměl…“ nafoukl se. „Tak Češka… Ty jsi ortodoxní?“ zajímalo Jižanovu matku hned, když polkla první dávku velikonoční polévky. „Ne,“ odpověděla jsem s plnou pusou. Podívala se na mě podezíravě a chvíli přemýšlela, jestli vyslovit tu hroznou věc: „Nejste, doufám, muslimové?!“ Obě dcery se začaly chechtat a Jižan mi přispěchal na pomoc: „Mami, prosím, tě. Jsou to křesťani, ale jsou katolíci.“ Babička se uklidnila a přešla do roviny geografické. „Kde to je, to Česko?“ „Vedle Německa. A nech ji najíst,“ štěkl Jižan. „Takže daleko,“ nedala se. „Můj syn říkal, že v Německu nepěstují olivy. Vy taky ne, když jste vedle?“ „Ne, my taky ne.“ „Proboha! A jak můžete přežít?“