Na podzim roku 1969 se rozhodl Jiří Šlitr vytvořit pro Československou televizi zajímavý neformální pořad s anonymními mladými lidmi. Šlitr seděl u klavíru, hlouček mládeže jej obklopoval a společně velmi otevřeně a neškrobeně rozprávěli a zpívali písničky z Reduty, Semaforu, Osvobozeného divadla a oblíbené písně Jiřího Šlitra s texty Jiřího Suchého-Hluboká vráska, Černá vrána, Magdaléna a úvodní skladbu, jež dala celému pořadu jméno. Režii měl Jiří Menzel, spoluautorem byl Pavel Kopta. Vzniklé dvě půlhodiny, odvysílané však, již po smrti Jiřího Šlitra (zemřel v prosinci 1969) měly u publika mimořádný ohlas. Amatérské zvukové záznamy tohoto Šlitrova televizního vystoupení se pak v letech normalizace staly vzácným pokladem, protože oba pořady televize nejen že nereprízovala, ale přímo smazala. Díky nabídce několika nadšenců a sběratelů (jako první to byl Hyněk Kaněra) se podařilo obě vystoupení zrekonstruovat a skvěle vyčistit. Můžeme tedy slyšet v dobré zvukové kvalitě autentické svobodné umělecké vystoupení jednoho z géniů české novodobé historie a napravit tak některé historické chyby.
Enzo Marino má jakožto syn nejmocnějšího šéfa americko-italské mafie život od narození pečlivě naplánovaný. Když jeho bratr tragicky zemře, je proti své vůli nucen převzít jeho roli, ale už jako malý se naučil, že to, co si přeje, musí ustoupit zájmům rodiny. Když se i on jednoho dne octne na prahu smrti a z jejích spár ho vyrve dcera Krále moří, nejmocnějšího muže Jižní Karolíny, jeho otec se chopí příležitosti. Jak lépe se krásné zpěvačce odvděčit a spojit dvě mocné zločinecké rodiny než skrze svatbu? Enzo se jako vždy otcově přání podřídí, protože povinnosti vůči rodině jsou přece důležitější než skutečné pouto a otcovo slovo je zákon. Tomu alespoň věří do chvíle, než se seznámí se sestřenicí své nastávající.brbrVenesa Andersenová je pravá ruka svého strýce, který se jí ujal, když přišla o rodiče. Ačkoli bez váhání plní každý úkol v naději, že si tím vydobude jeho lásku a uznání, stále ji tíží starý známý pocit z dětství, že není dost dobrá. Jejím nejvroucnějším přáním je, aby si jí někdo konečně všímal a viděl ji takovou, jaká je. A to se jí také záhy splní. Háček ale spočívá v tom, že dotyčný už je zasnoubený – a jeho ženou se má stát její zhýčkaná, nenáviděná sestřenice.