Když Lucy Albright přijíždí na malou kalifornskou vysokou školu, touží po novém začátku a ihned přijme vše, co vysokoškolský život nabízí – nové přátele, divoké večírky, podnětné přednášky. A pak potká Stephena DeMarca. Okouzlujícího. Přitažlivého. Komplikovaného. Zničujícího.
Sebevědomý a suverénní Stephen v Lucy vidí něco, co nikdo jiný neviděl, a ona se rychle nechá svést představou, jaké možnosti jí jeho pozornost přináší. Současně je Stephen odhodlán zapomenout na událost pohřbenou v jeho minulosti, která by ho v případě odhalení mohla zničit. Stephen se ve své snaze o úspěch neohlíží napravo ani nalevo, a to platí i pro jeho snahu získat a udržet si Lucyino srdce.
Lucy ví, že na Stephenovi je něco, čemu se nedá věřit. Stephen ví, že se od něj Lucy nedokáže odtrhnout. Jsou na sobě závislí a jejich propojení bude mít následky, které si nedokázali představit.
Kniha Jen mi dál lži s psychologickým náhledem i kousavým humorem zachycuje toužebná přání, silné ambice i dilemata mladé dospělosti a popisuje, jak těžké může být nechat někoho jít, i když víte, že byste to měli udělat.
DVACKADOBRA
Byl nádherný, starší a tajemný.
Věděla jsem, že máme problém, hned jak se naše oči setkaly.
Seznámili jsme se v kavárně můj první den v práci.
Usmál se, já uvnitř roztála... pak ochutnal moji kávu a vyhodil
ji.
Znovu, další den a další.
Tu kávu fakt nesnášel, a přesto se vracel.
Znala jsem jeho hru.
Říkal, že káva ode mě je smrt v hrnku.
Já jemu zas, že je dar ženám od Boha.
A nelhala jsem.
Pak jsme na sebe narazili mimo kavárnu – a tehdy to začalo být
zajímavé.
Už to nebyl uhlazený gentleman s dokonalými způsoby.
Pan Garcia ukázal svou temnější stránku, jeho touhy byly dravé a
nezkrotné.
Zažehl ve mně oheň.
Nemohli jsme si pomoct a bezhlavě se do sebe zamilovali.
Bylo to opojné.
Ale jeho démoni jsou temní, stejně jako ti moji.
Nevím, jestli to zvládneme, a vím, že mám jen dvě možnosti.
Odejít teď a zachránit se.
Nebo zůstat a doufat, že nás zachrání láska.
Volím druhou možnost.