Jan Špáta

Prof. Mgr. Jan Špáta (25. 10. 1932 v Náchodě – 18. 8. 2006 v Praze) měl v českém dokumentu roli zakladatelskou a průkopnickou. Kromě filmů (např. Respice finem, Země sv. Patricka, Variace na téma Gustava Mahlera, Největší přání, Mezi světlem a tmou, 777 vteřin v Československu, GEN – Miroslav Horníček, GEN – Vlastimil Brodský nebo Láska, kterou opouštím) se čtenářům vybaví jeho přístup k realitě a humanistický a etický rozměr práce dokumentaristy, který důsledně naplňoval po celou dobu své kariéry. Jeho jméno je svým způsobem firemní značkou: evokuje filmy, které jsou přes svůj smutek pozitivní, které dovedou rozplakat i rozveselit, které nabízejí katarzi, načechrají duši a pohladí a s nimiž se člověk musí cítit dobře – nejsou zákeřné a neubližují. Podobné jsou i jeho fejetony, které po léta vydával v MF Dnes, v Lidových novinách a v Týdeníku Rozhlas. Monografie přináší shrnující pohled na klasika českého filmu a představuje podrobně jeho bohatý životní příběh. Je koncipována nejen pro laiky, kteří mají rádi Špátův přístup ke světu a jeho svéráznou filozofii, ale také pro odborníky a filmaře, kteří zde mají možnost nahlédnout do jeho tvůrčí kuchyně. Knihu napsal a četnými přílohami vypravil Špátův přítel, bývalý student, Martin Štoll.