Jakešovo Gestapo

a najít nejvýhodnější cenu za celou objednávku
Knihu koupíte v 2 e-shopech od 492 Kč

Pokud se vám po kliknutí na tlačítko "Do obchodu" nezobrazí stránka knihy ve vybraném e-shopu, je třeba vypnout AdBlock ve vašem prohlížeči pro naši stránku. Návod na vypnutí je například na adrese https://o.seznam.cz/jak-vypnout-adblock/#1.

Jakešovo Gestapo koupíte na Knihydobrovsky.cz
Knihydobrovsky.cz
492 Kč
Skladem (odeslání ihned)

Jakešovo Gestapo koupíte na Martinus.cz
Martinus.cz
438 Kč
Není skladem

Krátký popis
Jedním z mnoha hesel skandovaných v průběhu klíčové studentské demonstrace dne 17. listopadu 1989 bylo „Jakešovo gestapo“. Proč jsem toto provokativní sousloví vybral jako titul této publikace? Při studiu archivních dokumentů jsem totiž zjistil, že je až příliš často citováno ve svědectvích zasahujících příslušníků, mnohdy dokonce při zdůvodňování brutálnosti zásahu na Národní třídě. Evidentně příslušníkům obou složek Sboru národní bezpečnosti, Veřejné a Státní bezpečnosti vadilo, že byli spojování – navíc prostřednictvím jména nepříliš inteligentního generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa – se symbolem nacistického teroru. Pochopitelně je mi známa funkce německé tajné policie během existence Třetí říše, její činnost v podmínkách protektorátu Čechy a Morava, i existence dalších represivních složek.1 Nicméně díky symbolickému propojení nacistického a komunistického násilí ve vztahu k 17. listopadu 1989 šlo o logickou a nutno říci adekvátně emotivní reakci demonstrujícího davu. Proto „Jakešovo gestapo“. Jiný nástroj než skandované slovo jsme proti převaze pořádkových jednotek neměli. A fakt, že to příslušníkům – poslušným nástrojům vůle komunistické stranicko-bezpečnostní nomenklatury – výrazně vadilo, nás pochopitelně motivoval. „Jakešovo gestapo!“ Jako jeden z organizátorů studentské demonstrace ze 17. listopadu 1989 a účastník poslední fáze brutálního zásahu pořádkových jednotek Sboru národní bezpečnosti, Státní bezpečnosti a protiteroristického útvaru Správy vojsk MV, jsem byl spoluautorem jednoho z prvních prohlášení, ve kterém jsme mj. požadovali: 1/ Zveřejnění úplných a pravdivých informací o agresivní akci bezpečnostních složek. 2/ Zveřejnění jmen a povolání odpovědnosti všech osob odpovědných za násilný zásah proti pokojné manifestaci studentů dne 17. XI. 1989 v centru Prahy.2 Navazující prohlášení studentů pražských vysokých škol tyto výzvy přeformulovalo a rozšířilo na okamžité potrestání osob odpovědných za rozpoutání pražského masakru i jeho přímých vykonavatelů. Zveřejnění jmen a funkcí…3 Bohužel musím po třiceti letech konstatovat, že nebyla naplněna spravedlnost vůči všem těm pachatelům z řad bezpečnostního komunistického aparátu, kteří na Národní třídě a v jejím okolí porušili platné zákony. Na naše oprávněné požadavky nicméně de facto neodpověděla (anebo velmi obecně) ani Společná komise sněmoven Federálního shromáždění ČSSR/ČSFR a České národní rady pro dohled na vyšetření událostí ze dne 17. listopadu 1989 v Praze4, ale ani na ní navazující parlamentní vyšetřovací komise FS ČSFR pro objasnění událostí 17. listopadu 1989.5 Nebylo divu, že jsem se k těmto našim bezprostředním požadavkům vracel v podstatě na všech svých působištích, počínaje Úřadem dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti (1993–1994) a Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (1995–1999), přes Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR (1999–2006), Ústav pamäti národa v Bratislavě (2004–2006), odbor archiv bezpečnostních složek Ministerstva vnitra ČR (2006–2007) až po Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů (od 2007). Zůstal jsem mezi svými kolegy a přáteli z listopadu 1989 svého druhu posledním mohykánem sveřepě se snažícím v rámci svých sil a možností na tyto dobové výkřiky odpovědět. Proč? Jednak z důvodu určitého morálního závazku vůči stovkám brachiálně zmlácených demonstrantů, a pochopitelně také proto, že jsem si bezpečnostní politiku komunistického režimu a její realizaci vybral jako jedno ze svých dlouhodobých výzkumných témat. Pochopitelně v tom hrál roli i fakt, že se česká historiografie až dosud poměrně nepochopitelně k tématu listopadu 1989 a jeho různým mocenským aspektům v podstatě obrátila zády. Proto jsem se rozhodl připravit tuto publi
Vývoj ceny
Aktuální Ø cena knihy Jakešovo Gestapo je 465 Kč

Výběr knih autora Pavel Žáček

Zobrazit všechny knihy autora Pavel Žáček
Výběr knih vydavatele Svět křídel

Zobrazit všechny knihy vydavatele Svět křídel
Naše tipy


Šikmý kostel - Románová kronika ztraceného města, léta 1894-1921
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat. Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne. Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie. Šikmý kostel je absolutním vítězem ankety Kniha roku nadačního fondu Čtení tě mění za rok 2020. * * * „Šikmý kostel vypráví o světě, který zmizel, a my jsme na něj zapomněli. Jezdíme do dalekých zemí poznávat staré civilizace a obdivovat města ztracená v džungli, a nemáme tušení, že jedno zmizelé město se nacházelo na severovýchodě naší země. Karin Lednická nás ve svém poutavém, svižně plynoucím a dramaticky gradujícím románu zve na místa, jejichž pohnutou historii zapadaly vrstvy ubíhajícího času. Ráda jsem autorčino pozvání přijala a nechala se unést vyprávěním o světě, v němž bylo snadnější umřít než žít, o světě plném dolů, uhelného prachu, každodenní dřiny a zoufalství, ale také přátelství, lásky a naděje.“ Alena Mornštajnová, autorka bestsellerů Hana a Tiché roky „Román Šikmý kostel od Karin Lednické mě zasáhl přímo do srdce. Od prvních stránek knihy jsem měla pocit, že cítím vůni louky, stodoly a chalupy, že všechny ty příběhy se dějí lidem, které dávno a blízce znám. Vždy jsem měla ke kraji kolem Ostravy a Karviné silné pouto. Jakoby se tam pod drsným a tvrdým povrchem schovávala spousta něžného citu. Ale po přečtení této románové kroniky dostal můj vztah ještě jiný rozměr. O mnoha dějinných událostech jsem neměla vůbec tušení. Kolik krve bylo prolito během česko­polského konfliktu. Kolik tragických osudů bylo zapomenuto. Ale díky tomuto textu se dostávají znovu na světlo a já věřím, že je to důležité. Že je důležité vědět, kdo byli ti, díky kterým jsme tu dnes my. Že je důležité vážit si každého dne života, jaký dnes můžeme žít. Šikmý kostel je mimořádný, citlivě a chytře napsaný román, který mi tyto zásadní věci připomněl. Krásnou formou. A tak to má v umění být.“ Martha Issová, držitelka Českého lva za roli hornické manželky a vdovy v televizní minisérii Dukla 61 „Téma ‚obyčejného člověka‘ semletého dějinnými událostmi je v současné české literatuře poměrně časté. Jako by právě teď ve společnosti dozrála doba k vypořádávání s často zamlčovanou minulostí. Šikmý kostel v kontextu podobně koncipovaných románů jednoznačně vyčnívá – jednak samotným tématem, jednak bravurní prací s prameny včetně orální historie, ale zejména díky nepochybnému talentu autorky, jež s řemeslnou zdatností propojuje osud jednotlivce s obrazem společnosti.“ Mirka Slámová, literární redaktorka a publicistka „U některých scén se mi písmena před očima zničehonic měnila na film – v téhle knížce čerstvě pokosená tráva doopravdy voní, pot v rozedřené ráně štípe, únava je k nevydržení a uhelný prach dusí. Jedno vím jistě: po přečtení Šikmého kostela se už na Karvinou, Ostravsko a Slezsko nebudu dívat stejně jako dřív. Ten kraj pro mě, rodilou Pražačku, získal dřív naprosto netušenou hloubku, barvu... a především historii. A Šikmý kostel se pro mě jednoznačně stává tím, čemu Anglosasové říkají eye­opener.“ Hana Pernicová, lingvistka, nakladatelská redaktorka a překladatelka „Šikmý kostel je po všech stránkách skvěle napsaný text, v němž se snoubí poetické pasáže se strohými, kde není jediné slovo zbytečné. Formou i obsahem výjimečný rukopis, který dává vzpomenout na dobu, kdy se psaly kompozičně náročné, ale zvládnuté velké romány plné emocí a silných lidských příběhů. (…) Autorka nešetří syrovými scénami, ale neuchyluje se ke zbytečnému naturalismu; je si dobře vědoma, že náznaky jsou často hrůznější než explicitní popis.“ Jiří Popiolek, nakladatelský redaktor, překladatel a publicista „... nejsou to ovšem jen osudy lidí v havířském kraji, na co autorka zaměřuje pozornost. Karin Lednická nastiňuje také historii slezského regionu a pohnuté události, které vypukly těsně po první světové válce. Čtenář s česko­polským konfliktem neobeznámený má nyní díky Šikmému kostelu jedinečnou možnost poznat všechny aspekty krvavé občanské války, na kterou dějepisci bůhvíproč zapomněli. Autorka konflikt popisuje jasně a srozumitelně, aniž by protežovala jednu či druhou stranu.“ Barbora Javorková, knihovnice a publicistka