Jak nebýt úplným blbcem

Kniha se díky svému názvu jistě hodí vtéto papírové nebo i velektronické podobě jako žertovný dárek někomu zkolegů (např. „šéfovi či kolegovi knarozeninám – a on ani neví, kdo přesně mu to dal“), ale také kpřímému prostudování a pravidelnému nahlížení přímo tomu, kdo si ji pořídí. David Gruber se zde poprvé pouští do „stručné kuchařky“, tj. bez jakéhokoliv teoretizování uvádí typické problémové situace (pomluva; šéf „nechce nic slyšet“; manipulátor na poradě; osočení pomocí polopravdy aj.) a hned konkrétní komunikační obranu, vhodnou reakci. Brzy je však chtě nechtě respektována situace, že určitá jediná konkrétní komunikační obrana může někdy uspět, jindy ale selhat. A tak se začínají probírat různé typy lidí podle charakteru, temperamentu, osobnostních preferencí apod. Čtenář zde má systematickou typologii těch, na nichž závisí jeho komunikační a tím i pracovní úspěch. Typologie lidí zpera Davida Grubera je úplnou novinkou, většinou totiž dříve takový přístup spíše kritizoval. Ale kontinuita Gruberových názorů je přesto zachována; ukazuje, že komunikační typ není nějaká stálá veličina, na níž můžeme vždy sázet při volbě komunikačního přístupu; ale že hodně závisí na prostředí-situaci a na momentální dispozici komunikujícího člověka. Na závěr autor formuluje sedm zcela nových „komunikačních obrů“, tedy psychologických dovedností, které vám obecně umožní najít optimální reakci na jakoukoliv problémovou situaci. Jde o know-why, z nějž znalému čtenáři vyplyne vždy správné know-how. Znovu před vámi defilují konkrétní komunikační problémy obdobné těm úvodním, ale svašimi reakcemi již podstatně vyspělejšími, moudřejšími, více variantními. Optimalizovanými na samou hranici umění možného.