Jak lépe porozumět dětem

Chcete se dozvědět něco o klonování? Je antikoncepce škodlivá? Máme si dělat výčitky při interrupci? Je umělé oplodnění ve prospěch našeho miminka? Jak vzniká bulimie a anorexie. Proč je někdo levák nebo dyslektik. Jak vnímá miminko v bříšku sex a jeho ostatní pocity v době těhotenství. Toto a mnoho dalšího zajímavého se dočtete v nové knize Zdenky Blechové "Jak lépe porozumět dětem". Kniha pojednává nejen o dětech, ale i o nás. Kniha se bude křtít 25. 4. 2004 na akci Zdenky Blechové "Vítání Jara", které se uskuteční od 13.00 hod. na SOU dopravní v Plzni, Karlovarská 99. V programu jsou zastoupeny šamanské zpěvy a bubny, zpívaní manter, poradna 30 léčitelů a věštitelů, výstava velkých obrazů Stanislava Štaifa a mnoho dalších zajímavostí. Ukázka z knihy: Ve své mysli se vracím do svých pocitů v době 4 let. Nacházím v chodbě lísteček a chci ho ukázat mami. Přijdu do kuchyně a ukazuji jí ho. Mami povídá: "Přestaň, nemám čas." Je naštvaná. Mám v sobě smutek, nemám komu říci, že mám lísteček. Mám v sobě napětí, vztek, který cítím až v žaludku. Odešla jsem na dvorek si poplakat. Mám pocit, že dospělí nemají pochopení. Až budu velká budu mít více pochopení. Na dvůr přichází tatí. Dávám si ruku přes hlavu, bojím se, že dostanu facku. Už jsem párkrát dostala, např. když jsem vylila bandasku s mlíkem. Do dnešní doby jsem si myslela, že mě otec nikdy neuhodil, nepříjemné zjištění. Naši se často hádali a já jsem se bála. Stále sedím na dvorku, pozoruji nebe a domy. Přemýšlím, o čem to je, když se lidi nemají rádi. Vadí mi, že se nemají rádi. Pozoruji vrabčáka a říkám si, ten se má líp. Lítá si kam chce a může být v hloufu. Já žádné přátele nemám. Nemám si s kým popovídat a opět pláči. Proč na mě nemají čas. Proč se hádají. Mám v sobě velkou nenávist ke všem. Proč tu jsem, nejradši bych tu nebyla. Uvědomuji si, že jsem v bříšku. Už se těším, že budu ostatním pomáhat. Najednou cítím rány do hlavy, bolí to a další - začínám plakat a mám pocit, že mě chtějí zabít. Mám vztek, proč mi ubližují. Jsem měsíc v bříšku u maminky. Proč ty údery? Mám hlavičku dole v bříšku. Stále nevím, co je to za údery. Aha, mami má sex. Proč mi to vadí. Protože chci, aby byla jenom moje. Je mi to nepříjemný. Bere mi to klid. Fuj to je nečistota. Já chci mít čisto. Ty lidi nemají úctu před ničím čistým. Je jim jedno, co znesvětí. V 9. měsíci se rodiče hádají. Porod - chci ven, nejde to, mami se bojí bolestí. Je hysterická, zbytečně se bojí. Razím si svoji cestu, vím kam jdu, chci být na konci, dál a dál. Jsem venku, koukám, odnáší mě pryč, začínám se bát - křičím - co bude dál. Jsem mezi dětmi, okukuju co se dá - strop, dveře. Cítím se zklidněná. Je mi líp, než tam v bříšku. Konečně mám prostor, nejsem svázaná. Když mě přinášejí k mamince a mám začít pít, nechci, chci jinou stravu. Nakonec piju - je to divný. Co se dá dělat. Násilím mě odtrhnou. Kam patřím? K ní nebo k cizím lidem? Málem mě zadusí jiným miminem, které položí na mě. Jinak jsem spokojená - jsem ráda venku.