Osudy rodin žijících v osoblažském výběžku, jejichž každodenní
dojíždění za prací do měst a míst ležících na východě je typickým
znakem obyvatel, kteří tu žijí. Přesto tvoří základ rodiny, které
zde pracují a prožívají své osudy. Zamazalovi, Janderovi z
Osoblahy, rodiny Řeháčků či Rannsdorfů z blízkého Krnova, ty
všechny udávají někdy lahodný, někdy břeskný tón společného
soužití.
Území vábí romantické vandrovníky, technicky a ekonomicky založené.
Vábí je neobjevenou schopností rozkvést do území s jabloňovými
sady, produkcí býčků na vývoz, žírnými poli a zaměstnaností v
odchovnách dobytka a drůbeže s bílými záclonkami. Přitom si
vandrovník uvědomuje, že takováto oblast vždycky bude zdrojem
pracovní síly v blízkých městech, kde existují střediska vědy a
kultury, průmyslu a škol a kam se bude dojíždět za prací, věděním,
zábavou a kulturou. Vždycky. Přitom nikdo nebude ohrnovat nos nad
"vystrkovem", protože tady bude dostatek příležitostí k životu,
jaký si zvolíte.
Do osoblažského výběžku navál osud obyvatele různého vzdělání,
etnika, z různých důvodů, a oni tu žijí a tkají vzájemně svoje
osudy, stejně jako v ostatních částech republiky. O tom je povídání
této knížky.