Hry /Větrné mlýny/

„Je tohle pěkné místo pro život?, ptá se Agáta ve hřeBouřlivé časyanemá na mysli krajinu nebo architekturu. Ijá se ptám, jestli jsme si dokázali stvořit pěkné místo pro život — když tisíce lidí umírají ve snaze doplout knašim břehům, když bez přestání krvácí další adalší oběti domácího násilí, když občany dělíme do první adruhé kategorie, když radši zachraňujeme banky než lidi akdyž umělcům běžně upíráme právo na svobodu projevu“, stěmito slovy přebíral Josep Maria Miró iCoromina (1977) španělskou výroční cenu MAX za nejlepší divadelní hru roku 2018.Bouřlivé časy, stejně jako další dvě hry obsažené vtomto svazku, odrážejí autorovu velikou auniverzalistickou lásku klidem ajejich příběhům. Josep Maria Miró je bezesporu jedním zcelosvětově nejúspěšnějších dramatiků současného Španělska. Vedle ceny Max je držitelem nejvyššího španělského ocenění — Národní ceny za dramatickou literaturu — ajako jediný autor vhistorii si celkem třikrát odnesl prestižní Premi Born, kterou porota uděluje na základě četby anonymizovaných textů.Ve svých hrách se Josep Maria věnuje palčivým otázkám současnosti, přitom ale dramatickou literaturu ani v náznaku neredukuje na mýdlové programní nebo politické kolbiště. Jeho hry jsou plné nevyřčených vět a stokrát zpochybněných odpovědí, tajemství, znepokojivých obrazů, jeho postavy bojují o sebeurčení, o právo na vlastní život. Na malém prostoru jednoho městečka, jednoho obytného bloku nebo dokonce plavecké šatny se ve skutečnosti hraje o společné příběhy nás všech.